cak logo

Pro veřejnost

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů

S účinností od února 2016 přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele další možnost řešení sporu advokáta s klientem spotřebitelem, pokud se sami nedohodnou na oboustranně přijatelném kompromisu. Rolí zprostředkovatele je pro tento případ pověřena Česká advokátní komora. Této možnosti využívají zejména spotřebitelé, kteří nejsou spokojeni se způsobem vyřízení „reklamace“ nebo s jejím zamítnutím ze strany poskytovatele právních služeb - advokáta. Cílem právní úpravy je umožnit spotřebitelům vyřešení sporu mimosoudní cestou a méně nákladně. K tomu, aby toto řízení mohlo být zahájeno, je však třeba splnit určité náležitosti, a aby bylo úspěšné, musí mít obě strany vůli svůj spor vyřešit.

Česká advokátní komora je zprostředkovatelem jednání mezi spotřebitelem a advokátem v případech, kdy se na Českou advokátní komoru obrátí spotřebitelé s žádostí o mimosoudní řešení sporu s advokátem - poskytovatelem služby. Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů není zpoplatněno a náklady s ním spojené si strany nesou samy.

Smírčí řízení v tomto typu řízení probíhá před smírčím senátem, tvořeným dvěma smírci jmenovanými představenstvem České advokátní komory na dobu neurčitou. Smírci jsou advokáti, kteří jsou zkušenými odborníky na projednávané otázky a kteří jsou znalí procesu mimosoudního řešení sporu (zejména mediace). Tento senát je poradním orgánem České advokátní komory.

Návrh na zahájení mimosoudního řízení může spotřebitel podat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u advokáta poprvé. Průměrná délka řešení spotřebitelského sporu činí 45 dnů.
Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu bude zahájeno na návrh spotřebitele, který musí obsahovat tyto údaje:

 

  • identifikační údaje stran sporu
  • úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností
  • označení, čeho se navrhovatel domáhá
  • datum, kdy navrhovatel uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u advokáta poprvé
  • prohlášení, že ve věci nerozhodl soud, nebyl vydán rozhodčí nález a nebyla uzavřena dohoda stran v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu a ani nebylo zahájeno řízení před soudem, rozhodčí řízení nebo mimosoudní řešení spotřebitelského sporu podle zákona o ochraně spotřebitele
  • datum a podpis navrhovatele (spotřebitele).

 
Přílohou návrhu musí být doklad o tom, že se spotřebiteli nepodařilo spor vyřešit s druhou stranou přímo, a další písemnosti dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici (pokud bude navrhovatel zastoupen na základě plné moci, bude součástí návrhu také plná moc).
 
Návrh lze podat v českém jazyce prostřednictvím přiloženého formuláře. Formulář odešlete Komoře do datové schránky, poštou, nebo e-mailem se zaručeným podpisem.
Upozorňujeme, že formulář v PDF se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Pro zaslání poštou využijte formulář ve formátu Word.

Kontaktní údaje:
Česká advokátní komora
Národní tř. 16
110 00 Praha 1
e-mail: epodatelna@cak.cz;
ID datové schránky: n69admd

V případě, že podaný návrh neobsahuje výše uvedené náležitosti, nebo nejsou-li k němu přiloženy požadované doklady, je navrhovatel vyzván k jejich doplnění, to ve lhůtě 15 dnů. Po marném uplynutí této lhůty Česká advokátní komora návrh odmítne.
Česká advokátní komora návrh odmítne také v případech, kdy:

 

  • z přiložených písemností zjistí, že spor nenáleží do jejich věcné působnosti, že ve věci již rozhodl soud,
  • byl vydán rozhodčí nález nebo bylo zahájeno řízení u soudu nebo rozhodčí řízení, případně bylo ve stejné věci zahájeno nebo ukončeno mimosoudní řešení spotřebitelského sporu u jiného subjektu,
  • byl návrh podán po uplynutí roční lhůty nebo je zjevně bezdůvodný.

 
O odmítnutí návrhu spolu s důvody tohoto odmítnutí budou strany sporu Českou advokátní komorou informovány do 15 dnů ode dne jeho obdržení.
 
O zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu Česká advokátní komora vyrozumí obě strany sporu a poučí je, že nemusí být zastoupeny právním zástupcem a že mohou využít nezávislé poradenství nebo zastupování či pomoc třetí osoby. Dále poučí spotřebitele, že může v kterékoli fázi ukončit účast v mimosoudním řešení spotřebitelského sporu. Obě strany mají právo vyjadřovat k věci svůj názor, mohou nahlížet do dokumentace vztahující se k projednávanému sporu, pořizovat si kopie nebo opisy tvrzení, důkazů, dokumentů a skutečností předložených druhou stranou a vyjádřit se k nim. Právo stran sporu, domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou, není zahájením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu dotčeno.

Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů od jeho zahájení, ale u zvlášť složitých sporů lze tuto lhůtu prodloužit, a to nejvýše o dalších 90 dnů. O prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat, že bude mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ukončeno, musí Česká advokátní komora strany sporu bez zbytečného odkladu informovat.
 
Optimálním ukončením mimosoudního řešení spotřebitelského sporu je uzavření dohody stran sporu. Tato dohoda musí mít písemnou formu a jsou o ní, stejně jako o ukončení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, informovány obě strany. Povinností České advokátní komory je doručit stranám sporu písemnost do datové schránky adresáta, na adresu uvedenou v návrhu na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu nebo na adresu, a to i elektronickou, kterou za účelem doručování strany sporu uvedly. Písemnost se považuje za doručenou i v případě, že se adresát o doručení z důvodů okolností na jeho straně nedozvěděl.

Advokát je povinen ve lhůtě 15 pracovních dnů od doručení vyrozumění, že se stal účastníkem mimosoudního řešení spotřebitelského sporu, poskytnout České advokátní komoře vyjádření ke skutečnostem uvedeným v návrhu spotřebitele. Povinností advokáta je s Českou advokátní komorou úzce spolupracovat a poskytnout jí součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu řešení sporu. 

Advokát má také povinnost při poskytování právních služeb informovat spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, kterým je Česká advokátní komora. Pokud provozuje internetové stránky, musí uvést tyto informace i na internetových stránkách, a pokud smlouva uzavřená mezi advokátem a spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky, uvede tyto informace i v obchodních podmínkách. 

Česká advokátní komora je notifikována na seznamu vedeném Evropskou komisí.
Internetové stránky Evropské komise týkající se mimosoudního řešení spotřebitelských sporů jsou: http://ec.europa.eu/odr

 

Ke stažení:

 

Doporučený postup vyplnění formuláře:

Doporučujeme použít verzi PDF (1. odkaz) na který klikněte pravým tlačítkem a vyberte Uložit odkaz jako... a vyberte například Dokumenty. Přejděte do Dokumentů a klikněte na ikonu formuláře, který se otevře v Adobe Acrobat Readeru. Jiný postup nezaručuje možnost psaní do formuláře.

Formulář sice umožňuje psaní textů přesahující velikost rámečků, tyto se však nevytisknou! Proto doporučujeme pokračovat s delším textem v samostatné příloze.
Po vyplnění nezapomeňte formulář uložit, jinak se text ztratí. Mailem zašlete uložený vyplněný formulář plus případné přílohy.

 

Ke stažení

 

 

Ochrana osobních údajů

Česká advokátní komora považuje ochranu soukromí a osobních údajů za svou prvořadou povinnost.

 

Ochraně osobních údajů věnuje náležitou pozornost a s osobními údaji nakládá výhradně v souladu s platnou legislativou. Z tohoto důvodu Komora přijala také interní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, a to Směrnici zpracování osobních údajů a Metodický pokyn zpracování osobních údajů pro zaměstnance. Zároveň v souladu s povinností stanovenou Komoře podle čl. 37 odst.1písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů; dále jen „GDPR“) a jmenovala pověřence pro ochranu osobních údajů.

 

 

V této sekci naleznete základní informace týkající se zpracování osobních údajů v rámci činnosti Komory. Detailní informace naleznete níže v dokumentu:

 

 

Správcem osobních údajů je: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, IČ:66000777, DIČ: CZ66000777.

 

 

Ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním vašich osobních údajů, ať již jde o dotaz, uplatnění práva, podání stížnosti, či cokoliv jiného, se můžete obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů.

 

 

Pověřence lze kontaktovat kterýmkoliv z následujících způsobů:


• e-mailem na: dpo@cak.cz ;

• písemně na adrese: Česká advokátní komora, k rukám pověřence, Národní 16, 110 00 Praha 1;
• informace o možnostech kontaktovat pověřence můžete také získat prostřednictvím telefonního čísla +420 273 193 111.

 

 

Vaši žádost Komora vyřídí bez zbytečného odkladu, maximálně však do jednoho měsíce. Ve výjimečných případech, zejména z důvodu složitosti požadavku, je Komora oprávněna tuto lhůtu prodloužit o další dva měsíce. O případném prodloužení a jeho zdůvodnění vás Komora bude informovat.

 

 

Formuláře k uplatnění práv
Aby vám Komora ještě více usnadnila uplatnění vašich práv, můžete využít formuláře, který je dostupný níže, nebo na vyžádání v pražském sídle a brněnské pobočce Komory.

 

 

Informace ke zpracování a ochraně osobních údajů a formulář k uplatnění práv jsou uvedeny v příloze.

 

 

Právní upozornění

Dokumenty odesílané ze systému ČAK jsou určeny pouze pro jejich adresáta a mohou obsahovat důvěrné informace. Pokud jste jakýkoliv dokument odeslaný ze systému ČAK obdrželi omylem, neprodleně nás, prosím, kontaktujte.

 

Obsah elektronické komunikace prostřednictvím e-mailu bez dodatečných bezpečnostních opatření (např. šifrování, zipování dokumentů a zaheslování) může být narušen a ovlivněn neoprávněnou úpravou dat, nevyžádanými přílohami nebo počítačovými viry. Česká advokátní komora nenese žádnou odpovědnost za případné narušení či ovlivnění nezabezpečené e-mailové komunikace a vychází z předpokladu, že každý, kdo s ní komunikuje e-mailem, akceptuje rizika z toho vyplývající.

 

Ke stažení

 

 

 

Historie advokacie

Stručná rekapitulace dějin advokacie v českých zemích se neobejde bez připomenutí nejvýznamnějších etap dějin státu a práva ve střední Evropě.

 

Středověký stát tu sehrál důležitou roli jak na poli politickém a kulturním, tak v oblasti tvorby a aplikace práva. Nelze přehlédnout, že v roce 1348 byla v Praze založena nejstarší středoevropská universita včetně právnické fakulty, že na dvoře českých panovníků působili významní čeští i zahraniční právníci (např. Gozzo z Orvietta, Antonio Marini z Grenoblu atp.) a že domácí zemské, městské a horní právo bylo na srovnatelné úrovni s dobovým právem v sousední Svaté říši římské. V právních památkách české provenience se tak zákonitě setkáváme s předchůdci advokátů - řečníky. Prvá zmínka o snaze organizovat advokacii a dokonce zavést numerus clausus je vázána ke sněmovnímu usnesení z roku 1615. Otázky tarifální resp. odměny byly řešeny pochopitelně již dříve, obdobně jako i v tehdejší Francii bylo např. často zakazováno podílnictví na předmětu rozepře.

 

Formální úpravu advokacie však přináší podrobněji až pobělohorské Obnovené zřízení zemské platné v Čechách od roku 1627 a na Moravě od roku 1628 a jeho novelizace zvaná Deklaratoria z let 1650-1652. Od 17. století tak bylo známo povinné zastoupení advokátem, stanoveny podmínky přístupu k povolání a dána disciplinární pravomoc soudu nad advokáty. Přísežným advokátem se mohl stát napříště pouze graduovaný právník.

 

Tendence vytvořit ze svobodného povolání úřad pokračovala v 18. století. "Tato tendence nenabyla však v českých zemích takové intensity, aby vedla k celkové a systematické úpravě advokátského povolání, jak tomu bylo v zemích rakouských, nýbrž projevuje se ve sporadické a kazuistické úpravě jednotlivých otázek toho kterého času vzniklých." V této podobě fungovala advokacie do roku 1848.

 

Významným pražským právníkem, který vykonával advokacii před - pro habsburské soustátí zlomovým rokem 1848 - i po něm, byl děkan právnické fakulty, právní poradce Beethovenův, Johann Nepomuk Kaňka. V rekonstruovaném barokním paláci na pražské Národní třídě 16, který Kaňkova vdova odkázala advokacii, dnes sídlí Česká advokátní komora.

 

Rok 1848 otevřel cestu habsburské monarchie k budování moderního státu. I když již v roce 1850 byl ústavní vývoj na téměř desetiletí přerušen Bachovým absolutismem, prozatímní advokátní řád z roku 1849 nepozbyl platnosti.

 

Advokacie v českých zemích v letech 1848-1918 měla - pokud jde o právní úpravu - shodné osudy jako advokacie v celém Předlitavsku.

 

Důležitým mezníkem bylo v tomto období nepochybně přijetí nového Advokátního řádu v roce 1868. Advokacie byla tímto právním předpisem koncipována jako svobodné a nezávislé povolání, byl odstraněn numerus clausus, byly zřízeny samosprávné advokátní komory, mj. s disciplinární pravomocí v první instanci. V lednu 1869, kdy advokátní řád vstoupil v účinnost, bylo v Praze pouhých 66 advokátů, jejich počet začal obratem rychle vzrůstat.

 

Šedesátá léta 19. století byla počátkem emancipace českého jazyka při aplikaci práva a výkonu právnického povolání. V roce1861 vyšlo prvé číslo českého časopisu "Právník", o tři roky později byla k pěstování věd státních a právních založena Jednota právnická v Praze. Završením tohoto procesu bylo rozdělení Karlo-Ferdinandovy university v Praze na českou a německou část v roce 1882, a tedy i otevření české právnické fakulty.

 

Vedle německy praktikujících advokátů se stále více prosazovali jejich čeští kolegové. Koncem století nastupující česká generace založila Spolek českých advokátů a začala vydávat český ryze advokátský časopis "Časopis českých advokátů" přejmenovaný následně na "Právnické rozhledy".

 

Do začátku 1. světové války se advokátní organizace stabilizovala, advokáti se standardně uplatňovali ve všech sférách života společnosti. K významným advokátům, kteří v advokacii působili převážně v období do roku 1914, patřili např. dlouholetý president pražské advokátní komory Josef Tragy, pražští primátoři Antonín Strobach, Tomáš Černý, Jan Podlipný, Jindřich Šolc, spisovatel Svatopluk Čech, mecenáš umění Leopold Katz a řada dalších.

 

Po intermezzu 1. světové války nastala vznikem Československé republiky dvacetiletá etapa, v níž nový stát v podstatě navázal na vyzkoušenou právní úpravu rakouskou. Zákonodárství bylo ostatně zaměřeno spíše na unifikaci práva československého - neboť na Slovensku platilo právo uhlerské - než na rozsáhlejší rekodifikační práce.

 

Advokáti se valnou měrou podíleli již na vzniku samostatného státu, mnozí z nich se v prvé republice zapojili do politického dění. Jména advokátů nalezneme mezi poslanci, senátory a ministry.

 

Z advokátů - politiků stojí v popředí nepochybně první ministr financí Alois Rašín, mnoholetý ministr spravedlnosti Ivan Dérer, sociálně-demokratičtí ministři Lev Winter a Alfréd Meissner, poradce a přítel T.G.Masaryka Václav Bouček, prvorepublikový diplomat a posléze prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Eduard Koerner aj.

 

Teprve rok 1918 otevřel právnické fakulty , v novém státě byly zřízeny též v Brně a Bratislavě, ženám. První česká doktorka práv Anděla Kozáková-Jírová dala přednost notářství, prvou advokátkou se stala její vrstevnice Matylda Mocová-Wíchová.

 

Na konci prvé republiky v roce 1938 měla moderní advokacie v českých zemích již svoji vybudovanou tradici, nesenou v podstatě třetí až čtvrtou generací. Úspěšné advokátní kanceláře byly najednou rodinnými podniky. Ne náhodou se pražská advokátní komora od počátku 30. let zabývala myšlenkou zpracování dějin advokacie. Jejich stručný nástin stihl Evžen Tarabrin dotáhnout pouze do konce 18. století. Pak přišla 2. světová válka.

 

Události, jež následovaly, tj. zprvu okupace a Protektorát Čechy a Morava a po krátkém nadechnutí po osvobození únorový puč v roce 1948, se nechvalně odrazily ve všech sférách právnictví, včetně advokacie. V období všeobecného úpadku byly určeny i cesty, jimiž se měla ubírat advokacie.

 

Advokacie, zdecimovaná již v letech 1939-1945, prošla po roce 1948 dalšími zásahy. Soukromé praxe zanikly, režimu nepohodlní advokáti byli zbaveni svých oprávnění; ti, kteří se nechtěli s dobovým marazmem smířit, se vystavovali riziku osobních problémů či byli odsouváni do ústraní. Přes zostřený státní dohled se v rámci advokátních poraden předávaly tradice a zvyklosti z dob, kdy advokacie byla svobodnou.

 

Rok 1989 přinesl návrat k osvědčeným hodnotám nejen v advokacii. I tentokrát advokáti participovali při pozitivních změnách. Pražská advokátka Dagmar Burešová se stala prvou polistopadovou ministryní spravedlnosti; Otakar Motejl se stal předsedou Nejvyššího soudu ČR; v okruhu advokátů soustředěném kolem Karla Čermáka byl připraven text zákona o advokacii, navazujícího na rakouskou, resp. prvorepublikovou právní úpravu advokacie. Zákon č. 128/1990 Sb. vstoupil v účinnost 1.7.1990. Otevření advokacie přivedlo do jejích řad mnoho právníků, kteří po advokátském povolání v minulosti mohli jen toužit.

 

Léta 1990-1996 proběhla ve znamení dvojkolejnosti. Vedle advokátů působili na poli svobodných právnických povolání také komerční právníci orientovaní v podstatě na obchodní právo a zastupování podnikatelských subjektů.

 

Za definitivní tečku dosavadních dějin advokacie lze pak považovat přijetí zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, upravující výkon advokacie v mezích evropského standardu. Na zákon navazují četné stavovské předpisy upravující práva a povinnosti advokátů při výkonu advokacie, zejména etický kodex.

 

 

Podrobnosti o dějinách advokacie přináší kniha Dějiny advokacie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Stanislava Balíka a kolektivu (Česká advokátní komora. 272 stran. ISBN: 978-80-7035-427-8. EAN: 9788070354278).

 

Advokátní hymna

 

Hymna České advokátní komory vznikla na motivy klavírního koncertu D dur Jana Nepomuka Kaňky, které dotvořil soudobý hudební skladatel Boris Urbánek.
Advokátní hymnu si můžete poslechnout ZDE.

 

Jan Nepomuk Kaňka ml. (1772 – 1865) 



Jedna z nejvýznamnějších a nejvýraznějších osobností dějin české advokacie. Působil jako advokát, právník, ale také jako klavírista, hudební skladatel a činovník dobročinných spolků.

Pochází z bohaté pražské rodiny, jeho děd byl architekt (postavil barokní palác na Národní třídě, v němž díky odkazu jeho vnuka po dlouhá léta sídlí vedení české advokacie), jeho otec byl soudcem apelačního soudu a též skvělý hudebník.

Jan Nepomuk Kaňka ml. se stal v roce 1796 advokátem, kterým byl pak neuvěřitelných 69 let! Působil jako advokát šlechtických rodin a uznávaný znalec a skladatel hudby. Jedním z jeho nejznámějších klientů byl i Ludwig van Beethoven, který se na něj obrátil ve věci pohledávky po dědicích knížete Kinského – ohledně vyplácení pravidelné roční renty.

V roce 1814 byl J. N. Kaňka ml. zvolen děkanem pražské Právnické fakulty, což byla nesporně prestižní záležitost o to větší, že sám Kaňka ml. na univerzitě nepřednášel.

V roce 1829 byl uveden do funkce rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity. Kromě Prahy začal pobývat i na svém statku v Jetřichovicích, kde se po léta věnoval dobročinné práci. Postupně nechal v Jetřichovicích vystavět novou školu, rozdával nemocným léky zdarma, nechal přestavět tamní zámek, postavit kapli Bolestné Panny Marie, zámeckou knihovnu vybavil 20 tisíci svazků…

V roce 1860 byl povýšen do rytířského dědičného stavu. Již předtím založil Spolek k zásobování nemajetných a přestárlých pražských advokátů. Později po smrti J.N. Kaňky ml. jeho vdova odkázala dle přání zesnulého českým advokátům i  barokní „Kaňkův“ palác na nynější Národní třídě v Praze. Tento se po vzniku České advokátní komory v roce1990 stal jejím oficiálním sídlem.

Pilný J. N. Kaňka ml. nezapomínal během života ani na hudbu. Asi nejznámější jeho skladbou se stal klavírní koncert D dur.

Boris Urbánek (1961)



Je absolventem ostravské konzervatoře v klavírní třídě prof. Milady Šlachtové.  Ještě během studia se pustil do prvních pokusů s improvizovanou hudbou ve skupině Jazzová laboratoř.

Poté se začal věnovat jazzu naplno. Zkušenosti získal při spolupráci v duu s Martinem Kratochvílem v JAZZ IQ, nebo v Blues Bandu Petra Lipy, se kterým koncertoval v mnoha evropských zemích i na Kubě.

Po roce 1990 se začal intenzivně věnovat skladatelské činnosti. Až do roku 1996 působil jako pianista, aranžér a skladatel Jazzového ostravského rozhlasového orchestru (JORO). Zkomponoval dva velmi úspěšné muzikály na ledě – v roce 1998 Mrazíka, v roce 2003 Romeo a Julii. Je autorem hudby k mnoha divadelním a rozhlasovým hrám a k televizním pořadům.

Jazzovou stránku své tvorby prezentoval mj. na albech s Emilem Viklickým  či s Rhythm  Desperados, s nimiž v poslední době nejčastěji vystupuje doma i v zahraničí.

Všestranný skladatel a instrumentalista je uměleckým šéfem skupiny BBC (Boris Band Combination), od roku 2008 též uměleckým šéfem Ostravského rozhlasového orchestru. Řadu let patří k oporám lektorského sboru v Letní jazzové dílně Karla Velebného.

Více jak 17 let uvádí každý měsíc na rozhlasových stanicích Vltava a ČRo Ostrava své autorské pořady. Od roku 2006 pořádá mezinárodní festival Jazz Open Ostrava. Níže připojenou verzi Advokátní hymny nahrála v červnu 2020 pod taktovkou autora Janáčkova filharmonie Ostrava.

***


Boris Urbánek na motivy klavírního koncertu D dur Jana Nepomuka Kaňky ml. nenapsal jen advokátní hymnu, ale vytvořil i celou symfonickou skladbu – Ad laudem Advocatorum /Ke chvále advokátů.
Věnoval ji české advokacii při příležitosti oslav 20 let obnovené nezávislosti. Premiérově zazněla skladba v podání Talichova komorního orchestru a Heroldova kvarteta dne 17. 9. 2012 ve Španělském sále Pražského hradu.

K hymně i symfonické skladbě samé autor říká:

„Když jsem dostal nabídku od tehdejšího předsedy České advokátní komory JUDr. Vladimíra Jirouska – napsat pro advokacii hymnu a posléze i slavnostní skladbu, která bude vycházet z motivu klavírního koncertu D dur Jana Nepomuka Kaňky ml., dostalo se mi podrobného vysvětlení o výjimečném postavení tohoto muže v historii české advokacie. Byl to velký advokát i velký hudebník!

Ad laudem Advocatorum má toto osudové spojení připomenout, povznést i oslavit.

Její první věta vycházející z motivů J. N. Kaňky ml. je proto oslavou advokacie jako takové. Druhá i třetí věta jsou mojí hudební invencí. Abych propojil dva na první pohled vzdálené světy – svět hudby a svět práva, spravedlnosti a advokacie – pomáhal jsem si v představách skutečnými nebo smyšlenými lidskými osudy, které se mnohdy musely opřít o sílu práva, aby se jim dostalo spravedlnosti.

Pozorný posluchač ve 2. větě objeví vnitřní, nejistý svět ústřední postavy plný zoufalství, pochybností, postavy naslouchající a chytající se pevných bodů – práva, klidu advokátní kanceláře navracející naději…
Řečeno slovy spisovatelele Arnošta Lustiga v knize Případ Marie Navarové: „Co všechno je advokát, co musí, co má být? Kojná, mateřská školka, učitel v první a poslední třídě, otec, matka a bratr, sestra, příbuzný, ochránce, člověk, který má důvěru, ale i sebevědomí, které jeho klientovi chybí a které mu předává, jako se přelévá nedostávající se krev transfúzí nebo petrolej do prázdné petrolejové lampy…“

Třetí věta spojuje osudy všech zúčastněných. Nekompromisního žalobce, „vícehlas“ výpovědí svědků, vzrušené dohadování, autoritu soudce, ticho jednací síně, sílu, logiku a pevnost argumentů advokáta.

Skladba Ad laudem Advocatorum vznikla jako typický smyčcový kvartet o třech větách. Pro větší, slavnostnější příležitosti České advokátní komory jsem kvartet přepracoval i na „Concerto grosso pro smyčcový kvartet a komorní smyčcový orchestr.“

 

Povinnosti advokáta, ochrana klientů

Advokát musí při výkonu svého povolání plnit povinnosti, které mu ukládá jednak zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), popř. další právní předpisy, a dále povinnosti stanovené stavovskými předpisy, mezi nimiž lze na předním místě jmenovat usnesení představenstva č. 1/1997 Věstníku, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů (etický kodex), ve znění pozdějších usnesení. Vedle povinností spojených s poskytováním právních služeb má advokát při výkonu svého povolání také mnohá oprávnění, a to zejména vůči svým klientům. Práva a povinnosti advokáta upravuje zejména ustanovení § 16 až 31 zákona. V dalším textu následuje souhrn povinností advokáta, které jsou stanoveny v předpisech o advokacii.



Obecné povinnosti advokáta


Základní povinnosti advokáta směřují k výkonu profese jako takové, přičemž zakotvují základní pravidla chování advokáta při poskytování právních služeb. Jde zejména o následující povinnosti:

  • být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb (§ 24 zákona)
  • mít na území ČR sídlo a být v tomto místě k zastižení ve stanovenou dobu
  • používat při výkonu advokacie označení „advokát“
  • odmítnout poskytnutí právních služeb ve stanovených  případech (§ 19 zákona, čl. 8 etického kodexu)
  • vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb ve stanovených případech (§ 20 odst. 1 zákona)
  • vést přiměřenou dokumentaci o poskytnutých právních službách (§ 25 zákona)


Povinnosti vůči klientovi

 

Největší spektrum povinností advokáta směřuje pochopitelně vůči klientovi, kterému jsou poskytovány právní služby. Advokát má vůči klientovi zejména následující povinnosti:

  • chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (§ 16 zákona); oprávněné zájmy klienta mají přednost před vlastními zájmy advokáta i před jeho ohledem na jiné advokáty (čl. 6 etického kodexu)
  • odmítnout poskytnutí právních služeb ve stanovených případech (§ 19 odst. 1 písm. a) zákona a čl. 8 etického kodexu)
  • činit neodkladné úkony po ukončení poskytování právních služeb, aby klient neutrpěl újmu na svých právech (§ 20 odst. 4 zákona, čl. 8 etického kodexu) 
  • zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb (§ 21 zákona); této povinnosti může být advokát zproštěn pouze klientem a po jeho smrti (popř. zániku) pouze dědicem (popř. právním nástupcem)
  • v případě jakékoliv překážky ve výkonu advokacie ustanovit jiného advokáta svým zástupce (§ 27 zákona) 
  • advokát není oprávněn ověřovat pravdivost nebo úplnost skutkových informací poskytnutých klientem
  • řádně informovat klienta, jak postupuje vyřizování jeho věci, poskytnout mu včas vysvětlení a podklady potřebné pro uvážení dalších příkazů
  • odevzdat klientovi nebo jeho zástupci po skončení poskytování právních služeb bez zbytečného odkladu všechny pro věc významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednávané věci vznikly
  • vést přiměřené záznamy o svých výkonech a na požádání předložit obsah těchto záznamů s úplným vysvětlením
  • informovat klienta o jeho případném nároku na bezplatnou právní pomoc

Další povinnosti advokáta vůči klientovi jsou podrobněji uvedeny v čl. 6 až 10 etického kodexu.



Povinnosti vůči České advokátní komoře


Advokát má řadu povinností rovněž vůči České advokátní komoře (dále jen „Komora“); jde zejména o následující povinnosti:

  • platit příspěvek na činnost Komory a odvody do sociálního fondu, fondu pro vzdělávání advokátních koncipientů, případně další platby (§ 30 zákona)
  • oznamovat všechny změny a další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů (§ 29 zákona)
  • poskytnout právní služby klientovi na základě určení Komorou (§ 18 odst. 2 zákona)
  • poskytovat právní služby klientům jiného advokáta jako nástupce advokáta (§ 27 odst. 4 a 5 zákona) 
  • informovat Komoru o převzetí zastoupení ve sporu proti jinému advokátovi (čl. 14 etického kodexu)
  • využívat při sporech s jiným advokátem či advokátním koncipientem smírčího řízení před orgány Komory (§ 28 zákona)

Povinnosti vůči advokátnímu stavu

 

Advokacie je postavena na několika základních principech, vůči kterým má advokát celou řadu povinností, jejichž plnění přispívá k jejich stabilitě a dalšímu prohlubování. Týká se to zejména následujících povinností:

  • nesnižovat důstojnost advokátního stavu, dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže (§ 17 zákona)
  • chovat se poctivě, čestně a slušně a tím přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu (čl. 4 etického kodexu)
  • zachovávat náležitou úctu a zdvořilost vůči soudům a jiným orgánům, které rozhodují o právních věcech, jakož i vůči osobám, které plní jejich úkoly (čl. 17 etického kodexu)
  • dodržovat stanovená nebo obvyklá zvláštní pravidla pro jednání před soudy nebo jinými orgány
  • provádět veřejně prospěšnou činnost (čl. 18 etického kodexu)

 

Práva advokáta


Je pochopitelné, že advokát má rovněž celou řadu práv a oprávnění, a to jak práva obecná, tak vůči klientovi, jiným advokátům nebo Komoře:

  • právo vykonávat advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty
  • právo na odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů, včetně práva žádat po klientovi přiměřenou zálohu
  • právo odmítnout poskytnutí právních služeb, vyjma případů, kdy byl advokát k poskytnutí právních služeb ustanoven nebo určen (§ 18 zákona)
  • právo vypovědět smlouvu o poskytování právních služeb v případech vypočtených zákonem (§ 20 zákona)
  • právo nechat se zastoupit jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem (§ 26 zákona)
  • právo účastnit se sněmu, volit a být volen do orgánů Komory (§ 42 zákona)
  • právo být informován o činnosti Komory
  • právo využívat služeb poskytovaných Komorou pro advokáty
  • právo vykonávat rovněž jinou činnost, pokud není neslučitelná s výkonem advokacie (§ 5 zákona)

 

Ochrana klientů

 

Dopustí-li se advokát porušení povinností stanovených právními předpisy, popř. smlouvou mezi jím a klientem, může v návaznosti na intenzitu porušení dojít ke vzniku disciplinární (kárné) odpovědnosti, popř. odpovědnosti hmotněprávní, tj. odpovědnosti advokáta za škodu.

 

 

Kárná odpovědnost

Advokát je kárně odpovědný za kárné provinění, kterým je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi zákonem nebo stavovským předpisem. O kárném provinění rozhoduje na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem kárný senát, popř. odvolací kárný senát, podá-li advokát nebo kárný žalobce odvolání. Podrobnosti upravuje § 32 a násl. zákona a advokátní kárný řád. Za kárné provinění může být advokátovi uloženo některé z následujících kárných opatření:

  • napomenutí
  • veřejné napomenutí
  • pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy (tj. 800 tisíc Kč)
  • dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let
  • vyškrtnutí ze seznamu advokátů

Má-li někdo pochybnosti o správném jednání advokáta, může na něj podat Komoře stížnost. Přijímání, evidování a vyřizování stížností (a to nejen na advokáty, ale i na advokátní koncipienty a zaměstnance Komory) zajišťuje kontrolní oddělení Komory, které se stará i o to, aby stěžovatel byl o postupu při vyřizování stížností pravidelně vyrozumíván.



Odpovědnost za škodu


Způsobí-li advokát při poskytování právních služeb klientovi škodu, je za ni odpovědný v celém rozsahu (nejde-li o okolnosti vylučující protiprávnost); pro případ povinnosti náhrady takto vzniklé škody je advokát povinen být pojištěný, ať už hromadně v rámci hromadného pojištění advokátů, nebo individuálně. Minimální výši pojistného plnění stanoví stavovský předpis, a to ve výši 3 mil. Kč. Poskytuje-li advokát právní služby, při kterých může dojít ke způsobení větší škody, než na kolik je pojištěn, je povinen se pro tento případ připojistit na míru odpovídající riziku.


V případě, kdy je klientovi způsobena škoda, je klient oprávněn požadovat po advokátovi její náhradu. Odmítá-li advokát náhradu škody uznat, je klient oprávněn obrátit se na soud a náhradu škody po advokátovi vymáhat soudní cestou. Komora nemůže klientovi v tomto směru jakkoli pomoci, a to ani v případě, kdy je advokát kárně postižen. O případném nároku klienta na náhradu škody musí v případě sporu rozhodnout soud.



Uplatnění náhrady škody v rámci pojištění


Pokud je advokát povinen nahradit klientovi škodu, jde o pojistnou událost; v takovémto případě se advokát obrátí na příslušnou pojišťovnu se žádostí o vyřízení této pojistné události. Postup při výplatě pojistného plnění je závislý na smlouvě s příslušnou pojišťovnou. Je-li advokát účasten hromadného pojištění advokátů, uplatňuje advokát požadavek na pojistné plnění prostřednictvím pojišťovacího makléře, kterým je společnost WI-ASS, s.r.o. (Ostružnická 362/3, 779 00, Olomouc). Klient sám není oprávněn pojistnou událost hlásit, neboť není smluvní stranou pojistné smlouvy; odmítá-li advokát součinnost, musí se klient obrátit na soud.

 

Přístup k informacím

Postup při poskytování informací

 

(zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím)

 

Všechny dostupné informace o České advokátní komoře jsou uvedeny na internetu, vyjma údajů, které se ve smyslu výše cit.zákona neposkytují. Komora rovněž neposkytuje právní služby ani nevyřizuje dotazy ke konkrétním právním problémům. Právní služby poskytují pouze jednotliví advokáti. Formou žádosti o informace se rovněž nevyřizují stížnosti na advokáty; zde odkazujeme na příslušnou legislativu o advokacii.

 

Písemné žádosti o informace lze podat poštovní zásilkou na sídlo ČAK v Praze, do datové schránky či do epodatelny ČAK (epodatelna@cak.cz).

 

Žádosti o informace jsou vyřizovány zákonným způsobem ve lhůtě 15 dní od přijetí podání, a to písemně listovní zásilkou, elektronicky, nahlédnutím do spisu, pořízením kopie listiny nebo přenosem na disketu. U složitějších informací lze lhůtu prodloužit o 10 dnů.

 

Obdrží-li žadatel rozhodnutí, jímž Komora žádosti o informaci nevyhověla nebo vyhověla jen zčásti, lze do 15 dnů ode dne rozhodnutí podat ke Komoře odvolání, o kterém rozhoduje jako odvolací orgán Úřad pro ochranu osobních údajů (v případě marného uplynutí lhůty pro vyřízení informace lze podat ke Komoře do 30 dnů stížnost, o které rozhoduje i v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů). Odvolání musí být písemné a musí z něho být zřejmé, komu je adresováno a kdo je činí, musí obsahovat označení napadnutého rozhodnutí – například číslem jednacím, a uvedené důvodů, pro které je rozhodnutí napadáno. Odvolání musí být datováno, podepsáno a zasláno Komoře nejlépe doporučenou listovní zásilkou, datovou zprávou do datové schránky ČAK nebo e-podatelny ČAK (epodatelna@cak.cz) s uznávaným elektronickým podpisem.

 

Informace podle § 5 odst. 3 zák. č. 106/1999 Sb.

 

 

Informace poskytnuté v roce 2015

Informace poskytnuté v roce 2014

 

Žádost o poskytnutí informace a sazebník jsou uvedeny v příloze.

 

 

 

Pro média

Česká advokátní komora (ČAK) je největší stavovskou organizací právníků v ČR. ČAK vede seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů, tedy právníků, kteří se připravují na výkon advokacie.

 

Další informace poskytne:

 

 

 

PhDr. Iva Chaloupková

tisková mluvčí ČAK

+420 273 193 160

+420 777 206 330

chaloupkova@cak.cz

 

 

 

JUDr. Petr Čáp

tajemník ČAK

+420 273 193 113

dobra@cak.cz

 

 

Kontaktovat můžete též paní Andreu Kábelovou, Odbor vnějších vztahů ČAK, +420 273 193 161, kabelova@cak.cz.

 

Nejaktuálnější informace o činnosti a stanoviscích Komory naleznete v rubrice ČAK informuje na Advokátním deníku

 

Informace o Advokátním deníku

 

O ČAK

Kontakty

Pro veřejnost

Animace načítání